|
|
Zpracování nálevu z kysaného zelí s cílem zvýšení stability a spotřebitelské přijatelnosti produktu
Kohoutová, Lenka ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Hoová, Julie (vedoucí práce)
V rámci této diplomové práce byly řešeny možnosti vývoje ovocno-zeleninových šťáv s obsahem zelné šťávy, charakterizace jejich nutričních a senzorických kvalit, jejich stabilita a možnost obohacení vybraných kombinací pasterovaných šťáv s přídavkem probiotické kultury Lactobacillus plantarum. Na základě senzorické analýzy byly vybrány nejlepší kombinace ovocno-zeleninových šťáv, které byly skladovány po dobu 30 dní při teplotě 8 °C. U skladovaných vzorků byly během skladování sledovány změny vybraných parametrů. Spektrofotometricky byly stanoveny parametry antioxidační aktivity, obsah celkových polyfenolů, flavonoidů, celkových ve vodě rozpustných sacharidů a redukujících sacharidů; pomocí HPLC byla stanovena kyselina mléčná a L-askorbová, pomocí průtokového cytometru byl stanoven počet probiotických buněk, dále bylo měřeno pH. Viabilita probiotik byla na konci experimentu ověřena kultivačním testem. Hodnoty antioxidační aktivity a celkový obsah polyfenolů se během pozorování příliš neměnily. Naopak k výrazným změnám docházelo u obsahu celkových a redukujících sacharidů a celkových flavonoidů. Bylo zjištěno, že v průběhu 14 dní dochází k zachování probiotické viability a následně dochází k jeho poklesu. Z hlediska zachování co největšího obsahu probiotika by bylo vhodné probioticky obohacené šťávy skladovat při teplotě 8 °C maximálně 14–19 dnů. Nejvyšší viabilita byla pozorována u vzorku JHM (obsahujícím jablečnou, hruškovou, mrkvovou a zelnou šťávu ve stejném poměru). Navzdory zjištěné nízké viabilitě probiotické kultury, zůstávají tyto navrhované funkční potraviny nutričně, chuťově i vzhledově zajímavými produkty, které mohou napomoci k popularizaci konzumace netradičních lokálních potravin.
|
|
|
Technologické parametry a konzervárenské zpracování hrušek asijských odrůd
Jarolík, Ivan
V literárním přehledu diplomové práce je popsán význam senzorické analýzy pro hodnocení jakosti potravin. Dále jsou popsány nástroje smyslového vnímání používány pro senzorickou analýzu. V praktické části bylo šest odrůd hrušek (asijské odrůdy Man san gill, Kumt ghant chu, Shinseiki, Chojuro a Pung su a evropská odrůda Konference) laboratorně vyhodnoceno v čerstvém stavu a poté konzervárensky zpracováno na šťávu, kompot a pyré. Tyto výrobky byly vyhodnoceny senzorickou analýzou. Při vyhodnocování laboratorních výsledků bylo zjištěno, že letní sucho v roce 2015 mělo výrazný vliv na velikost a hmotnost plodů. Z výsledků senzorické analýzy vyplývá, že Man san gill je nejvhodnější k výrobě šťávy, odrůda Shinseiki je nejvhodnější pro výrobu kompotu a odrůda Konference je nejvhodnější k výrobě pyré. Asijské odrůdy nejsou k výrobě pyré vhodné.
|
host ::
RSS.